Horní číselník ukazuje běžný občanský čas, buď normální, nebo letní.
Kombinovaný velký číselník ve střední části orloje má uprostřed symbol Země na otočném modrém kruhu, v něm je kruhový výřez Měsíce, ve kterém se zobrazují jeho fáze. Pro vyznavače astrologie jsou znázorněny hlavní aspekty, ve kterých se právě Měsíc vůči Slunci nachází – opozice („činka“), trigon, kvadrant, sextil a konjunkce (malý kroužek u okraje Měsíce). Za kruhem Měsíce se otáčí větší kruh, který nese rafiji se symbolem Slunce. Na jeho obvodu jsou vyznačeny dny (1 až 29 + 1/2) rozdělené na čtvrtiny. Kolik dnů uplynulo od novu ukazuje symbol konjunkce na kruhu Měsíce, aspekty ukazuje šipka na kruhu Slunce.
Za kruhem Slunce se otáčí zvěrokruh s dvanácti znameními a jejich znaky. Symbol Slunce projde během roku všemi znameními zvěrokruhu a ukazuje, v jakém znamení se Slunce právě nachází. Rafije Slunce ukazuje dále na kalendářní měsíc a datum. Jednotlivé dny vyznačují čárky na obvodu kruhu, pod nimi jsou data po pěti dnech.
Vnější pevný čtyřiadvacetník je na obvodu dělen po minutách (střídavě žluté a modré čárky) a rafije Slunce na něm ukazuje střední sluneční čas, a to během celého roku, protože Slunce prozatím úspěšně ignoruje ten bordel, který si lidé na Zemi v čase udělali. V období letního času je tedy třeba si hodinu připočítat. Střední sluneční den má přesně 24 hodin, což je 24 hodin, 3 minuty a 56,55 sekundy času hvězdného, který ukazuje symbol hvězdičky mezi znameními Panny a Vah. Hvězdný den má 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy. Rozdíl v těchto časech vzniká tak, že Země během své jedné otáčky vůči hvězdám urazí na své dráze kolem Slunce cca 2,5 milionu kilometrů. Za jeden rok tak Země vykoná o jednu otáčku více proti hvězdám, než proti Slunci. Hvězdný a sluneční čas mají stejnou hodnotu jen jednou v roce – o podzimní rovnodennosti.
Ve spodní části orloje se nachází otočná mapa hvězdné oblohy a dračí rafije. Hvězdná obloha se ve skutečnosti otočí jednou za den, na orloji jednou za rok. Díky tomu ukazuje v elipsovitém výřezu (obzorník – hranice obzoru) aktuální postavení hvězd pro půlnoc daného dne. Na mapě jsou vyznačeny ekliptika, rovník, galaktický rovník a hvězdy do cca 5. hvězdné velikosti. Jedná se o zdánlivou hvězdnou velikost (magnituda, zkratka m), prakticky jasnost hvězdy při pozorování ze Země. Například Vega v souhvězdí Lyry (zkratka Lyr) má m = 0, u jasnějších hvězd se používá záporné znaménko, nejjasnější hvězda na obloze – Sirius v souhvězdí Velkého psa (CMa) má m = -1,45, Spica v souhvězdí Panny (Vir) má m = 1, Polárka v souhvězdí Malého medvěda, též Malého vozu (UMi) má m = 2. Z toho vyplývá, že čím zdánlivě menší hvězda, tím vyšší číslo magnitudy. Průměr hvězd na mapě odpovídá jejich jasnosti
při pozorování. Na obzorníku jsou zkratky světových stran, ve středu jeho spodní části je jih, takže v mapě se orientujeme tak, jako bychom stáli čelem k jihu a drželi jí nad hlavou.
Dračí rafije se stejně jako hvězdná obloha otáčí doleva a slouží k predikci zatmění. Hlava draka znázorňuje vzestupný uzel Měsíce, ocas sestupný uzel, přičemž hlava draka je v postavení pro 00:00 hodin daného dne. Uzly Měsíce jsou dva průsečíky ekliptiky (dráhy Slunce) a dráhy Měsíce. Oběžná doba vzestupného uzlu je cca 18,61 roku, za tuto dobu vykoná dračí rafije o jednu otáčku více, než hvězdná obloha. K zatmění Slunce nebo Měsíce může na Zemi dojít jen tehdy, když se Slunce, Měsíc a měsíční uzel seřadí v jedné přímce. Pokud tedy na středním číselníku ukazuje šipka u rafije Slunce na Měsíc v úplňku, nebo v novu, tak k času, který ukazuje hlava draka na spodním číselníku přičteme čas, který ukazuje rafije Slunce a pokud se tyto časy shodují, dochází někde na Zemi (nikoliv pouze v daném místě) k zatmění Slunce, pokud je Měsíc v novu, nebo k zatmění Měsíce, pokud je Měsíc v úplňku.
Rozdíl v těchto časech může být asi 20 minut pro úplné a 45 minut pro částečné zatmění Měsíce a 35 minut pro úplné a 75 minut pro částečné zatmění Slunce.
Mezi středním a spodním číselníkem jsou po stranách dva malé číselníky, které ukazují časy východu a západu Slunce v daný den, opět ve středním slunečním čase, takže v období letního času je třeba připočítat jednu hodinu. Kovové body na nich vyznačují rovnodennosti a slunovraty.
